České sdružení

Církve adventistů sedmého dne

Otevřena nová modlitebna v Chocni

21. 3. 2011 10:00 Vladimír Krupa Sbory

Historie sboru Choceň

V roce 1922 přicházejí do Chocně první knižní evangelisté a na základě jejich působení je pokřtěná sestra Nigrinová . O rok později i sestra Březinová u které se v ulici Svatojiřské čísle popisném 53 scházeli první adventisté sedmého dne. Skupinka se rozrůstá a v roce 1930 se adventisté sedmého dne scházejí v hostinci u Koutníků. Pak se tato skupinka rozpadla a zbývající čtyři členové církve se od roku 1946 scházeli u sestry Nigrínové v tomto domě. Ze začátku členové z Chocně často dojížděli do Pardubic.

Oficiálně sbor v Chocni byl pravděpodobně založen za působení bratra Kimlera okolo roku 1937 a patřil pod Pardubice. Kazatelé byli bratr Bláha a bratr Randýsek a kolem roku 1977 bratr Hrdinka. Po bratrovi Hrdinkovi nastoupil bratr Činčila, který byl posledním pardubickým kazatelem pro choceňský sbor. Od září 1998 je sbor přeřazen do České Třebové a našim kazatelem se stává bratr Pavel Tatar. V srpnu k nám nastoupil bratr Stehlík. Ještě něco k stěhování – putování našeho sboru : Od 16.11.1985 se členové naší církve začali shromažďovat v kostele církve Československé husitské.

V roce 1992 jsme byli v domě proti nádraží. Od roku 1994 jsme byli v čekárně smuteční síně, tam jsme byli čtyři roky.

Od léta 1998 jsme se scházeli v Pernerově sálu na nádraží. Když bylo nejhůř, poskytla nám útočiště sestra Milada Kardašová na chatce v zahrádkářské kolonii. V roce 2003 jsme se z Pernerova sálu stěhovali do klubovny v Sokolovně, protože v Chocni probíhala rozsáhlá rekonstrukce nádraží. Po dvou letech jsme se stěhovali zpět do nového Pernerova sálu, ale po dalších dvou letech jsme se kvůli zvýšenému nájmu stěhovali zpátky do klubovny v Sokolovně.

A dnes jsme tady, kde to všechno začalo… Vzpomeňme tedy vděčně na první adventisty sedmého dne v Chocni, zejména na sestru Milušku Neprašovou, rozenou Nigrínovou, která nám darovala tento domek. Jejím přáním bylo, aby tady byl sbor. Dnes se její i naše přání splnilo a proto jsme i jí dnes darovali květiny na její hrob.