České sdružení

Církve adventistů sedmého dne

2006

MS 2006 – ohlédnutí

Ohlédnutí za ročníkem 2006 – RS Častoboř

Ve druhém srpnovém týdnu letošního roku proběhl další ročník Manželských setkání. Opakovaně se odehrával v malebném prostředí na břehu Slapské přehrady v rekreačním středisku RS Častoboř.

Manželské páry i celé rodiny zde mohly prožít krásnou dovolenou, při níž v atmosféře intenzivního hledání vzájemné lásky se mohli všichni sbližovat spolu i naším úžasným Bohem. Na zajímavé přednášky s maximální otevřeností všech přednášejících párů, jimž patří vřelé poděkování, pak mohli manželé navazovat vzájemnou komunikací v rámci maličkých skupinek, ale především ve svém soukromí. Podle svědectví zde všichni prožívali naplnění a radost ze vzájemného porozumění a prohloubení lásky.

Zkrátka nepřišly ani naše děti, pro něž byl také zajištěn program;k nejsilnějším zážitkům patřila patrně dobrodružství na vodní hladině v zapůjčených lodičkách, ale i různé hry v přírodě a na hřišti. Těm, kteří o ně celý týden pečovali, patří také velký dík.

Týden byl naplněn hledáním způsobů, jak obohatit naše manželství, ale také romantikou, hudbou a modlitbami. A právě ty vyjadřovaly vděčnost Bohu za nádherný dar manželství, rodiny, kam stojí za to znovu a znovu investovat a učit se také jakým způsobem. To proto, aby i v dnešní době naše rodina mohla zpřítomňovat alespoň něco z původního stvořitelského záměru a aby i prostřednictvím lidské lásky mohl Bůh mocněji působit na srdce naše i našich dětí.

A proto jemu patří to největší poděkování za všechny dary lásky.

Jan Ejem

Má hluboký smysl vstát a jít dál. Nám ukázala cestu manželská setkání.
Od našeho manželského slibu uplynulo bezmála třináct let. Ačkoliv bylo na začátku velké zamilování, postupem času začaly převládat neřešené problémy a dopracovali jsme se téměř k rozvodovému řízení…

Na manželská setkání do Častoboře jsme odjížděli se smíšenými dojmy a předcházely tomu i polemiky, zda vůbec pojedeme. Jako každý jiný odjezd, i tento byl provázen napjatou atmosférou, protože jsme si neudělali čas ani na domluvu. Dojeli jsme na místo, ubytovali se v rekreační chatce a začal týden, který byl jedním z nejpřínosnějších v celém našem vztahu. Byl to balzám na nezhojené rány a jizvy, motivace „jít dál“, pochopení, odpouštění. Byl to po těch letech konečně čas pro nás dva, pro naše manželství. Zjistili jsme, že najít si čas na sebe a na tvorbu vztahu je v dnešní uspěchané době jednou z klíčových záležitostí. Druhým klíčem, který jsme dostali do rukou byly informace. Bez nich komunikace selhávala a efekt z našich „diskusí“byl spíše záporný.Při přednáškách a „pracovních skupinkách“jsme se seznámili s lidmi, kteří procházeli obdobnými nebo úplně stejnými problémy jako my. Díky jejich odvaze přijet a otevřenosti s jakou hovořili o svých problémech jsme měli možnost spoustu věcí pochopit. Bylo pro nás užitečné, nahlédnout do problémů ostatních manželství, protože to, co jsme neviděli u sebe, nám bylo u druhých úplně jasné. Je pravda, že jsme mnohdy měli tendence své problémy zamaskovat, nacpat někam hluboko a utěsnit, aby je nikdo neviděl –nejlépe, abychom je neviděli ani my sami. Pak jsme se ale nemohli pohnout z místa, naráželi jsme a bořili. I když jsme ze svého chrámu udělali téměř trosky, díky manželským setkáním jsme se zvedli z vyprahlé půdy a začali opět stavět. Podali jsme ruku tomu, kdo nás nejvíce zranil a omyli mu nohy. Právě on je našim nejvěrnějším zrcadlem a není dokonalý proto, že ani my nejsme dokonalí.

Mnoho manželských párů se potýká s obdobnými záležitostmi, protože nerespektují, nechápou nebo vůbec neznají vzájemné principiální rozdíly. Na základních školách nás zapomněli upozornit na podstatné odlišnosti mezi mužem a ženou v oblasti vnímání, myšlení, potřeb, způsobu komunikace, a v mnohých dalších. Díky těmto „mezerám ve vzdělání“se pak dostáváme do bludného kruhu manželských krizí. Tak trochu závidíme manželům, kteří se dostali na manželská setkání hned v začátku manželství, protože jejich problémy pravděpodobně nepřerostou v devítihlavou saň. I tak jsme ale vděční, že jsme se mohli pobytu zúčastnit nyní a začít tak znovu, s novou chutí, s novými poznatky a s obnovenou láskou, ve kterou jsme již téměř nedoufali.

Bezproblémová manželství prý neexistují, spokojená ano. Pokud chcete pro sebe, pro svého partnera/partnerku a tím i pro Váš vztah něco udělat, seberte odvahu a pojeďte příště s námi. My se na další setkání těšíme již nyní a jsme přesvědčeni, že i vy můžete pobytem pouze získat. A to nejen informace a zkušenosti, ale i nové přátele a současně můžete prožít i skvělou dovolenou, kde je zajištěn také program pro děti a zdravé jídlo.

Všem, kteří se na organizaci pobytu podíleli děkujeme za jejich úsilí, stejně jako děkujeme našim VPS (vedoucí pracovní skupiny) Janě a Benovi Krausovým a všem ostatním manželům za jejich otevřenost a vstřícnost. Zvláště pak děkujeme Olze a Honzovi Ejemovým, kteří mají na uskutečnění pobytu největší zásluhu.

V závěru pobytu jsme dostali otázku: „Jak dlouho jste spolu?“ Odpověď zněla: „Týden“.