České sdružení

Církve adventistů sedmého dne

2008

MS 2008 – ohlédnutí

Co se letos vařilo na Manželských setkáních?

Menu bylo vynikající! Všem nám skvěle chutnalo! Co? Velká dávka humoru bohatě zasypaná dobrými radami, špetka vážných a hlubokých okamžiků. To vše se servírovalo na dopoledních i odpoledních přednáškách. Porce byly tak akorát, abychom se nepřejedli a nebyli ani hladoví. Prokousali jsme se jimi na skupinkách, a důkladně trávili společně v párech. Bylo super si to znovu zopakovat. Připadala jsem si jako v servisu na důkladné prohlídce. Možná si myslíte, podobně jako já, že jezdíte celkem slušným vozem, jste si vědomi toho, že na místo benzínu nedáváte vodu a v zimě jezdíte na zimních pneumatikách. Ale potom jednou zastavíte a hle! Otevřete kapotu či vlezete pod auto, všechno důkladně kontrolujete a –tu je nutné něco dotáhnout, tam cosi dolít a tuhle něco vyměnit!

Manželská setkání jsou přeci jen manželská setkání!!! Třeba jste na nich byli anebo se účasti na nich zuby nehty bráníte. To už je jedno. Proč to tvrdím? Nu, protože tam v nádherné přírodě můžete se svojí milovanou polovičkou mluvit úplně v pohodě, bez pracovního napětí a miliónu povinností doma, dokonce to dostanete „příkazem.“Můžete otvírat témata, o kterých hovořit by vás doma ani nenapadlo, anebo to, co si myslíte, že se vás vůbec netýká (můj případ).

A co že šmakovalo úplně nej, nej, nej? Modlitební večer. Modlit se s lidmi, kteří jsou naladění na stejnou vlnovou délku je nesmírně obohacující a povzbuzující a aspoň mě se to nestává, žel, často. Bylo úžasné slyšet ta vyznání a prosby o odpuštění tak otevřené a upřímné, že potom se ani mě nechtělo před sebou, druhými nebo Bohem něco ukrývat.

Svět zavrhl Ježíše, jeho přikázání a v neposlední řadě dnes i manželství očividně, veřejně a bez studu. Naší úlohou je manželství budovat a udržovat životaschopným a krásným. Zajeďte si občas na manželská setkání, abyste mohli spolu i s Bohem trochu prohlédnout, co je třeba opravit, nechat si poradit a možná někomu poradit, protože i příležitostí k službě je tam hojně. Kéž sám Bůh žehná vašemu manželství, aby nezaniklo jako pěna na mořské hladině, ale bylo „jako strom zasazený u tekoucí vody …“

Aťa

Ohlédnutí za MS 2008

Již několik let jsme plánovali zúčastnit se manželských setkání. Poprvé jsme se přihlásili v r. 2007. Odjížděli jsme z domova bez zvláštních očekávaní, s přáním příjemně prožít s rodinou týden dovolené. Po týdnu, stráveném na manželských setkáních v jedné velké rodině, která čítala okolo 190 lidí, musíme říci, že jsme zažili spoustu legrace, okamžiky dojetí a nádherné chvíle které se nás dotkly jako manželů. Atmosféra byla skvělá, organizace perfektní, lidé příjemní.

Své manželství jsme hodnotili již před odjezdem jako šťastné. Musíme však přiznat, že přednášky nám v mnohém otevřeli oči a my se mohli podívat na spoustu věcí z jiného úhlu a častokrát i očima svého partnera. Uvědomili jsme si mnoho chyb, které děláme při komunikaci v našem manželství, ale i v životě vůbec.

Manželská setkání mají obrovský význam především v dnešní době, kdy je velmi vysoká rozvodovost v naší zemi a bohužel i v naší církvi. Bez zdravých manželství nejsou šťastné rodiny a veselé děti !!!

Manželská setkání nevyřeší za jeden týden všechny problémy, ale Ty, kteří hledají, mohou navést na správnou cestu. Věříme, že všichni manželé mohou u těchto setkání zažít uzdravení vztahů, nebo jejich posílení a růst.

Jsme vděčni, že se v naší církvi najdou lidé, kteří jsou ochotni věnovat moře času této oblasti a zorganizovat tyto akce na profesionální úrovni. Zůčastnili jsme se „manželáků“i tento rok s přesvědčením, že něco tak krásného jako v roce 2007 již nemůžeme zažít, ale „Manželská setkání 2008“byla opět se skvělými přednáškami, nádhernými zážitky a v krásné přírodě.

Rádi bychom se rozloučili slovy O. Wildeho, které nám zaslali naši noví přátelé Eva a Jan z „manželáků 2008“:

„Uvědomění si lásky a toho, že jsme milováni přináší do života takovou vroucnost a plnost jakou nedokáže dát nic jiného“

Manželé Marek a Daniela Jurczkovi

Manželáky 2008 očima dětí

„Uf, to je něco! Lezeme zrovna na Annapurnu. Za deset minut nás čeká Mount Everest. Pak ještě druhá nejvyšší hora světa K2 a nakonec musíme zdolat ještě sedm dalších osmitisícovek. Ach, ne! To všechno totiž musíme stihnout do dvanácti, jinak zmeškáme oběd.“

Ano, jste tu správně. Nedivte se, nejste v Nepálu ani Číně, na úpatí deseti nejvyšších hor světa, ale na Manželských setkáních. Mezitím, co naši rodičové měli přednášky, my jsme neseděli v pokojích a nenudili se. Měli jsme totiž program pro děti, který pro nás zajistili mládežníci ze sborů, kteří se zde sjeli z celé republiky. Byli jsme rozděleni do několika skupin –od skupin tříletých a čtyřletých dětí až po skupiny deseti až čtrnáctiletých dětí. Dvě nejstarší skupiny vedli Sam Müller, Kája Černá, Honza Justra a Lenka Škrlová. Děkujeme jim za bohatý program, který si pro nás připravili a tím nás osvobodili od šílené nudy na pokojích.

Každé ráno krátce po snídani jsme se sešli v klubovně, kde jsme zpívali písničky k oslavě Boha s kytarovým doprovodem Sama a poslouchali ranní zamyšlení. Tady v klubovně jsme s našimi vedoucími buďto ještě chvilku zůstali a hráli všelijaké hry, ve kterých jsme si ověřili všechny naše schopnosti nebo jsme se vydali ven. Na skupinku od osmi let čekala výroba Noemovy archy. Na papír, kde byla archa nakreslená (to byla starost vedoucích skupinky –Káji a Sama), lepili všichni ze skupinky zvířata. Velký arch papíru plný zvířat se pak vystavil před oči rodičů a ti pak mohli vidět obrovskou archu, do které lezly žirafy, a plazili se hadi. Ani želvy a šneci však nezaháleli a spěchali za Noem. Ale chudáci hroši nemohli projít, protože vchod ucpaly tlusté sloní zadky…Necháme hrochy, ať se snaží a vydáme se za starší skupinkou –od deseti do třinácti. Ta se zatím šplhala na zmíněné osmitisícovky, aby získala potřebné body do tabulky, kterou si nejstarší skupinka vedla. Ve dvanáct jsme skončili a vystáli frontu na oběd. O třičtvrtě na čtyři na nás čekal další program, zase hry nebo vytváření vlastních erbů a vlajek. Během týdne jsme si i zasportovali v olympijských hrách –například ve sprintu, házení na koš nebo házení kamenem do dálky.

V pátek jsme ale začali připravovat program na sobotní závěrečný gala večer, kde měla každá skupinka na závěr Manželáků předvést nějaký program –písničky, vtipy nebo třeba scénky a vedoucí skupinek připravili na večer prezentaci fotek, kterou shlédli všichni rodiče. Tam mohli vidět, že jsme se neflákali a přesvědčit se, co všechno jsme za celý týden stihli.

Myslím, že se sobotní večer moc vydařil. Když to asi kolem desáté večer všechno skončilo, všichni jsme se rozloučili a napsali jsme si telefonní čísla našich kamarádů ze skupinek. V neděli ráno jsme posnídali, a …

snad zase za rok!

Za všechny děti Kuba Tomášek