Ohlédnutí 2019

Na manželský týden jsme jeli tento rok poprvé. Odjížděla jsem s očekáváním, že ještě zkvalitníme naše manželství. A moje očekávání to rozhodně naplnilo. Byl to týden, kdy jsme měli větší prostor jeden na druhého, kdy jsme vyslechli zajímavé přednášky o naslouchání, naplňování potřeb, komunikaci, vyjadřování emocí, o rozdílech mezi mužem a ženou, zdravém sebevědomí, sexualitě, odpuštění, … a nad těmito tématy jsme pak dále diskutovali ve skupinkách. Bylo úžasné, jak otevřené páry k sobě byly i přesto, že jsme se teprve tam seznámili.

Program byl opravdu bohatý – a přesto jsme měli 2 odpoledne volná pro rodinný výlet. I to jsme využili jako skvělou možnost poznat zdejší kraj a udělali jsme si s jednou rodinou výlet na Černou horu a další odpoledne se dvěma rodinami výšlap na Sněžku. Počasí nám vyšlo a my se vrátili večer unavení, ale spokojení.

Celý týden pomalu vrcholil a v sobotu jsme si mohli připomínat poslední Večeři Páně. Byla trochu netradiční, ale krásná. Po ní jsme jeden druhému dali manželský slib. Ale to ještě nebyl konec… Odpoledne nás čekala manželská maturita, kterou jsme si s manželem užívali a plnili každý úkol, který jsme na vyznačené trati nalezli. Ale ani manželská maturita nebyl konec… Ještě nás čekal Gala večer, kdy se rozdávaly dopisy, které jsme během týdne jeden druhému napsali. Je to ten nejhezčí dárek, který jsem mohla od svého muže dostat. Obsah nebudu prozrazovat, ale dopis má pro mě nevyčíslitelnou hodnotu! A tak jsme se vrátili velmi obohaceni a těšíme se na příště!!!

Ještě bych chtěla poděkovat našemu úžasnému Stvořiteli, který nám manželství dal jako Dar a Jeho záměr s manželstvím byl dokonalý. A tak jsem mu vděčná, že manželství je tu stále jako kousek Ráje v tomto světě. A můj muž je pro mě opravdový Dar od Něj.

Další díky patří manželům Ejemovým za jejich službu a oběť pro nás ostatní. Díky za to!!!

Děkuji i všem skvělým pečovatelům, kteří se starali o naše dětičky v době přednášek, skupinek, manželské maturity – byli skvělí!!! Bez nich by to nešlo!!!

A taky bych chtěla moc poděkovat úžasné paní kuchařce, která i přes moje stravovací omezení dokázala vždycky vymyslet něco speciálního pro mě.

I majitelé Ben a Oli byli velmi příjemní a ochotní s čímkoli pomoci.

Celý týden byl prostě úžasný!!! Děkuji Bohu za to!!! A všem párům bych chtěla popřát, aby se nikdy nevzdávali a bojovali za svoje manželství, dělali si čas jeden na druhého (bez dětí a bez výčitek) a zahrnovali se pozornostmi a laskavými slovy. Aby láska a úcta byla v našich manželstvích a nikdy se nevytrácela. Taky si pamatovat jednu hodinu denně, jeden večer týdně, 1 víkend za čtvrtletí a jeden týden v roce jen já a můj muž. Znova musím napsat bez dětí a bez výčitek. Protože když jsme si s manželem po 7 letech manželství poprvé chtěli udělat týden dovolené sami bez dětí, výčitek se k nám dostalo víc než dost. I přesto jsme odjeli. Taková jsem to „hrozná matka“. Pak mi přišlo tolik povzbuzení od různých lidí i z knih, které jsem četla. Manželství je vztah, který trvá i po odchodu dětí z domu. Pro děti je důležité vidět, že mamince na vztahu s tatínkem záleží. Pro jejich pocit jistoty a bezpečí, že jejich rodina se nerozpadne, jako to vidí všude kolem sebe. A jak napsal jeden psycholog: „Co nejvíce maminko můžete udělat pro svého syna je, že budete milovat jeho otce.“

Verš, který jsme si před léty vybrali na naše svatební oznámení a který nás provází při všem čemu musíme společně čelit, je zapsaný u proroka Jeremjáše ve 29. kapitole a tam 11. verši: „Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.“ Ať i pro vás je tento verš povzbuzením.

Kateřina Tkačíková