Začátkem prosince byl ze zámku v Jindřichově Hradci odvezen jeden z největších obrazů Petra Brandla do Prahy, aby prošel péčí restaurátorů před připravovanou výstavou ve Valdštejnské jízdárně v Praze v příštím roce. Jedná se o obraz s názvem „Josef egyptský se dává poznat svým bratřím“.
Je otázkou, zda tento více než pět metrů dlouhý obraz už viděly všechny děti, které pravidelně přicházejí každou sobotu do své „školky“ v jindřichohradeckém Centru sociálních služeb v rámci bohoslužeb Církve adventistů sedmého dne. Jisté však je, že Josefův dramatický životní příběh popsat umějí. Kromě naslouchání příběhům z bible při bohoslužbách spolu s dospělými taky velmi často zpívají. A právě díky zpěvu, i tomu dětskému, získal zdejší sbor pověst společenství plného zpěvu a hudby, Potvrzuje to i Jana Vojáčková, duše celé komunity: „Jsme hudební sbor a rádi sloužíme i tímto obdarováním nejen v rámci bohoslužeb. Hudbou i zpěvem podporujeme různé charitativní aktivity pořádané ve městě a jeho okolí. Jsme moc rádi, že v našem sboru máme děti. S nimi a pro ně připravujeme zajímavá setkání nejen v sobotní školce, ale také skupinové akce Klubu Pathfinder v přilehlé Radouňce. Zdejší vedení obce zapůjčuje k setkávání dětí prostory kulturního zařízení. Mládežnická organizace tak může sloužit i dalším dětem přímo v místě i okolí.“
Jednou z posledních hudebních akcí byl benefiční koncert na podporu dětských pacientů Žanetky a Toníčka organizovaný Nadací ADRA. Na akci se setkali lidé, kteří mají nejen rádi dobrou hudbu, ale také, jak Jana Vojáčková opět připomíná, „srdce na pravém místě.“ Hudba i zpěv zněla letos také v obci Lipnice, nacházející se nedaleko Jindřichova Hradce. Zdejší muzicírování členů jindřichohradeckého sboru provázel opět i program pro děti, probíhající v místním sportovním a komunitním centru a skončil s nadcházejícím večerem u ohníčku.
Tajemník Českého sdružení Církve adventistů sedmého dne, David Čančík, který před několika týdny strávil sobotu ve společenství místních věřících, říká: „Do sboru v Jindřichově Hradci jezdím rád. A to ze dvou důvodů. Za prvé, před dvaceti lety jsem tam byl sám kazatelem a za druhé, a to je podstatnější, že je tam velice příjemná atmosféra. Milí lidé. Každý z nich má nějaké dary, kterými slouží, ať už přímo v daném společenství nebo i mimo ně. Prostě každý zná své místo ve službě druhým. A nedá mi to, abych některé z nich nejmenoval. Srdcem společenství je Jana Vojáčková. Ta o všech ví. Snaží se lidi spojovat. Vnáší mezi lidi pohodu, světlo a teplo. Jsou tam však i další, bez kterých by to nešlo. Myslím třeba na manžele Chytkovy. Mirek Chytka se věnuje hudbě. Má na starosti hudební produkci a zapojuje do ní i děti. S manželkou Olinkou, která je sborovou tajemnicí, se pak také věnují manželským setkáním. Je tam Ivo Vojáček, taková pevná opora pro Janu i společenství. Vzpomínám také na Krausovy. Beňa Kraus pracuje v současnosti jako kaplan v jindřichohradecké nemocnici, hraje na klavír, slouží slovem. Honza Procházka starší, tichý muž, je vedoucím sboru. A mohl bych popisovat dál, ale to už bych vyjmenoval celý sbor.“
„Kazatelem zdejšího sboru je Petr Adame, který sem dojíždí z Českých Budějovic. Z Budějovic do Jindřichova Hradce přijíždí s kázáním nebo přednáškou i biblický pracovník Karel Bušta. Na činnosti sboru se významným dílem podílejí také manželé Monika a Marek Hilovští. Marek hraje na klavír a s spolu s vlastními čtyřmi dětmi se podílejí i na službě dětem v celém společenství. Klub Pathfinder vede Martin Daněk. Právě od nich budou děti nejspíš znát příběh ztvárněný na Brandlově obrazu s názvem „Josef egyptský se dává poznat svým bratřím“. Moc se mi líbí, že i starší lidé, od kterých by člověk snad už čekal, že přijdou na bohoslužby pouze jako posluchači, nesou díl odpovědnosti za jejich průběh. Přispívají kupříkladu čtením žalmů, dalších biblických textů nebo třeba i přednesem básně. Prostě v jindřichohradeckém sboru má každý svou roli, své aktivní místo.“
Ještě závěrem roku, v čase adventu, chystají jindřichohradečtí další aktivity nejen u nich ve sboru, ale taky třeba 10. prosince „Vánoční zpívání“ v Dětském domově v Kamenici nad Lipou. Do Domova seniorů v Otíně pak o něco později dorazí nejen s hudbou, ale i s poselstvím Slova.
Pokud se v příštím roce vydáte na výstavu děl Petra Brandla ve Valdštejnské jízdárně v Praze, určitě vás zaujme největší z vystavených obrazů. Budete přitom vědět, že obraz je z Jindřichova Hradce a že zobrazuje příběh o Josefu egyptském, o němž si, kromě jiných příběhů, vyprávějí děti v jindřichohradeckém sboru Církve adventistů sedmého dne. Možná, že některým z Vás, těm, kteří společenství sboru dobře znají, zazní v uších i jedna z melodií, kterou ve svém sboru místní často hrají.
