Ohlédnutí 2013

Píseň 1:15-16 B21
Ach, jak jsi krásná, lásko má, ach, jak krásná, oči máš jako holubičky!
Ach, jak jsi krásný, milý můj, jak jsi líbezný!

Když jsme vloni prožívali krizi v manželství a já se letos v zimě dověděl o manželských setkáních, tak se mi to zdálo jako dobrý nápad. A tak jsem sebe i moji ženu přihlásil.

Asi jste byli v situaci, kdy cítíte, že musíte něco udělat, ale nevíte co, a už vůbec netušíte jak. A v takové situaci jsme se s manželkou nacházeli. Komunikace nulová. Vztah v úpadku. Krize to byla taková, že jsem chtěl z tohoto vztahu i manželství vycouvat. A tak, když se našla příležitost (jiná žena), využil jsem ji. Tím jsem krizi manželství vyhrotil na max. Po několika týdnech jsem se vrátil. Důvodem nebylo pochopení situace, ale dcera, která situaci nezvládala.

MMS pořádá konferenci mužů. Zúčastnil jsem se jí. Dave Pet, jeho přednášky a zamyšlení mi ukázaly, co jsem dělal špatně. Kde a jak jsem byl ve vztahu, v manželství pasivní. Ale jak to udělat, abych byl aktivnější a přitom to bylo přirozené? Dave mi sice ukázal, kde dělám chyby, kde jsou moje odpovědnosti, ale jak to udělat, když nám chybí komunikace. Ochota řešit věci, otevřít se jeden druhému.

Pak jsem objevil manželská setkání. Manželka měla narozeniny (v dubnu) a tak jsem jí dal dárek pro nás oba. Moc nadšená nebyla. A v dané chvíli jsem to i chápal. Sám jsem moc netušil, co nás čeká. Souhlasila, ale jak později přiznala, jen kvůli mně. Sama by nás na takovou akci nepřihlásila. Ani se jí moc nechtělo trávit dovolenou v horách a ještě na nějakých přednáškách. Její představa o dovolené je úplně jiná. Nakonec musím přiznat, že i moje představa dovolené je jiná. V tom jsme se shodli. Nicméně jsme se účastnili.

To, co mne zaujalo hned od počátku, bylo, že přednášky nevedou lidé studovaní v oboru manželských vztahů. I když v mnohém čerpali z odborné literatury. Nevzpomínám si, že by zaznělo “Musíte to dělat takto…”. Celá poučení jsem pochopil jako “Něco jsme načerpali u odborníků a sami jsme to zkusili, pak to u nás nějak dopadlo, někam nás to posunulo…”. Osobní zkušenosti jednotlivých přednášejících, to byl ten hlavní předmět. Skupinky a řešení konkrétních problémů. Komunikační kruh a jeho praktické využití ve vztahu, v manželství.

Oba jsme chápali přínos do našeho vztahu. Úžasné vyjádření nad “dárkem k narozeninám” bylo, když mně manželka objala a řekla “miláčku, děkuji ti za nádherný týden” a měla i slzu v oku. I já měl slzy v očích. A když jsme se loučili s ostatními… – také to nebylo se suchýma očima. S většinou (možná s nikým) se už nikdy nepotkáme, ale nikdy nezapomeneme na manželská setkání v Čenkovicích v červenci 2013. Účast na manželských setkáních se nakonec vybarvila jako opravdu dobrý nápad.
Děkujeme všem, kteří se aktivně zúčastnili těchto setkání.  A děkujeme také našemu Pánu Bohu za Honzu a Olinku Ejemovi, kteří se nám hluboko zapsali do našich srdcí. Děkujeme Pánu také jeden za druhého, že jsme našli odvahu otevřít některá zákoutí našich srdcí. Prosíme Pána Ježíše o sílu a odvahu se dále otevírat a poznávat se navzájem.

Standa a Naďa Řachovi, září 2013.

Toto ohlédnutí za manželským setkáním píšeme po více jak měsíci. Již to bylo podruhé, co jsme se společně s našimi dětmi účastnili manželských setkání. Tentokráte jsme věděli, do čeho jdeme a co nás čeká.

Jsme P. Bohu vděčni, že nás přivedl do společenství dalších rodin, které svůj čas věnují pro své rodiny, pro svá manželství. Častokráte jsme v našem životě vtaženi do denních shonů, pracovního procesu, starostí o domácnost, výchovou dětí a mnohdy, aniž bychom to chtěli, zapomínáme na naše partnery. Manželství a vzájemné vztahy bereme jako něco samozřejmého. Všedními dny se však můžeme sobě odcizovat. Na manželských setkáních jsme si společně uvědomili, že je zapotřebí se v manželství zastavit. Tak jako bychom úplně zastavili čas, přestali vnímat ruch kolem a vzájemně se s partnerem sdíleli. A to nejen ve dvou, ale ve třech – společně s naším nebeským Otcem. Společně strávené chvíle přemýšlením nad manželstvím, společné modlitby, slova povzbuzení i odpuštění, vzájemné sdílení s dalšími manželskými páry nás přivedlo blíže k sobě i blíže k Pánu Bohu.

Během toho týdne jsme se nestali dokonalejšími, ale vzájemně bližšími. Vraceli jsme se opět do sebe zamilovaní. Z předchozího roku jsme si toho mnoho odnesli, ale během roku se láskyplné slovíčka, vzájemná blízkost jaksi poztrácely. Zjistili jsme, že se potřebujeme vícekrát společně s druhými zastavovat a znovu si uvědomovat již známé věci. Uvědomovat si, že potřebujeme každý den přikládat do pomyslného ohniště našeho manželství – protože když to neděláme, pomalu vyhasíná. Potřebujeme společně poznávat našeho nebeského Otce. Díky Němu jsme si pak vzájemně blíže, umíme si odpouštět, dávat se nesobecky druhému, myslet na něj.

Důležité bylo uvědomění si potřeby trávit společný čas jen jako manželé. Ideálem je 1 hodina denně, 1 večer v týdnu, 1 víkend v měsíci a 1 týden v roce. Když to zkusíte společně s námi, uvidíte, co to udělá s Vaším manželstvím a rovněž, jaký vliv to bude mít i na Vaše děti. Ty si brzy všimnou, že je tatínek ohleduplnější k mamince, a jak maminka moc miluje jejich tatínka. To nejlepší, co mohou naše děti dostat, je vzor, který jim předáváme. Ale to bychom trochu předbíhali, protože o tom budou příští “manželáky”. Tímto zveme ty z Vás, kteří váháte.

Pavel a Jiřka Prchalovi

Letos to byla síla!
V čem jsem to vlastně žila?
Sama sobě nalhávám, že se přece dobře znám.
Ale na manželských setkáních
vykutálely se slzy z očí mých.
Není to prohra, není to ostuda,
Mohu se změnit, když Pán Bůh dá.
A Pán Bůh dal a modlitba sílí,
kéž by se přidalo mnohem víc lidí.
Jestli nám na našich manželstvích záleží,
pak slyšme, Kdo klepe nám u dveří.
Jestli nám záleží na našich rodinách,
umlčme tikání ve vnitřních hodinách.
Na manželská setkání ať přijede každý,
kdo slyší Jeho klepání a věrný chce být navždy.
To Vám píše sestra, která se toho bála,
ale znovu přišla na to, že Pánu patří sláva.
Už teď před Vaším rozhodnutím smekám
a příští rok Vás čekám.

Radka Kučerová